Aktuality
Pozoruhodná rozhodnutí insolvenčních soudů
2) Přiznání vykonatelnosti pohledávek, přestože vykonatelnosti věřitelem nebyly nijak doloženy (JUDr. Vlasta Bruknerová):
Číslo jednací: KSBR 29 INS 5776/2021-B-12
USNESENÍ
Krajský soud v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Vlastou Bruknerovou jako samosoudkyní v insolvenční věci
dlužníků: Michal Kůrka, narozený 2. 3. 1980, bytem Soběšická 487/130, 638 00 Brno, doručovací adresa Šrámkova 8, 638 00 Brno
Hana Kůrková, narozená 23. 8. 1980, bytem Soběšická 487/130, 638 00 Brno, doručovací adresa Šrámkova 8, 638 00 Brno
takto:
Dílčí nároky č. 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8, a 9 přihlášky pohledávky č. 33 věřitele č. 21 Dopravní podnik města Brna, a. s., IČO 25508881, se sídlem Hlinky 151, 656 46 Brno, doručené insolvenčnímu soudu dne 22. 7. 2021, budou insolvenčním správcem přezkoumány jako vykonatelné.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Krajskému soudu v Brně dne 26. 3. 2021 předložili dlužníci soudu insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení, kterým navrhli, aby byl zjištěn jejich úpadek a rozhodnuto o řešení úpadku formou oddlužení. Usnesením č. j. KSBR 29 INS 5776/2021-A-12, ze dne 27. 5. 2021, insolvenční soud zjistil úpadek dlužníků a povolil jejich oddlužení, zároveň byl insolvenčním správcem ustanoven Ing. Peter Režnický, IČO 61455121, se sídlem Keltská 380, 252 62 Statenice, provozovna Kopečná 231/10, 602 00 Brno. Toto usnesení nabylo právní moci dne 11. 6. 2021, výrok IV. a XVI. dne 29. 6. 2021.
Přihláškou pohledávky ze dne 22. 7. 2021, která je u zdejšího soudu vedena pod pořadovým číslem 33, přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků své pohledávky v celkové výši 79 103,34 Kč věřitel č. 21 Dopravní podnik města Brna, a. s., IČO 25508881, se sídlem Hlinky 151, 656 46 Brno. Pohledávka sestává ze 14 dílčích pohledávek, přičemž:
- dílčí pohledávka č. 1 byla přihlášena jako vykonatelná v části 11 851,11 Kč
- dílčí pohledávka č. 2 byla přihlášena jako vykonatelná v části 4 025,71 Kč,
- dílčí pohledávka č. 4 byla přihlášena jako vykonatelná v části 5 501 Kč,
- dílčí pohledávka č. 5 byla přihlášena jako vykonatelná v části 8 154,33 Kč
- dílčí pohledávka č. 6 byla přihlášena jako vykonatelná v části 8 666,06 Kč,
- dílčí pohledávka č. 7 byla přihlášena jako vykonatelná v části 12 577 Kč,
- dílčí pohledávka č. 8 byla přihlášena jako vykonatelná v části 9 276,96 Kč,
- dílčí pohledávka č. 9 byla přihlášena jako vykonatelná v části 6 359,34 Kč
Podáními insolvenčnímu soudu doručenými dne 21. 8. 2021 (dokument B-7) požádal insolvenční správce o vydání usnesení, kterým by insolvenční soud rozhodl o tom, že části dílčích pohledávek č. 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8, a 9 přihlášky pohledávky č. 33 věřitele č. 21 Dopravní podnik města Brna, a. s., IČO 25508881, se sídlem Hlinky 151, 656 46 Brno, doručené insolvenčnímu soudu dne 22. 7. 2021, budou přezkoumány insolvenčním správcem jako nevykonatelné, konkrétně šlo o tyto části dílčích pohledávek:
- u dílčí pohledávky č. 1 náhrada nákladů exekučního řízení dle příkazu k úhradě
nákladů exekuce JUDr. Petra Kociána, č. j. 137 Ex 20122/18-13 ve výši 484 Kč.
- u dílčí pohledávky č. 2 náhrada nákladů exekučního řízení dle příkazu k úhradě
nákladů exekuce JUDr. Petra Kociána, č. j. 137 Ex 15910/17-11 ve výši 484 Kč.
- u dílčí pohledávky č. 4 náhrada nákladů exekučního řízení dle příkazu k úhradě
nákladů exekuce JUDr. Petra Kociána, č. j. 137 Ex 4123/17-13 ve výši 1 936 Kč.
- u dílčí pohledávky č. 5 náhrada nákladů exekučního řízení dle příkazu k úhradě
nákladů exekuce JUDr. Petra Kociána, č. j. 137 Ex 13809/15-11 ve výši 1 936 Kč.
- u dílčí pohledávky č. 6 náhrada nákladů exekučního řízení dle příkazu k úhradě
nákladů exekuce JUDr. Petra Kociána, č. j. 137 Ex 5809/15-12 ve výši 2 541 Kč.
- u dílčí pohledávky č. 7 náhrada nákladů exekučního řízení dle příkazu k úhradě
nákladů exekuce JUDr. Petra Kociána, č. j. 137 Ex 13575/14-14 ve výši 2 541 Kč.
- u dílčí pohledávky č. 8 náhrada nákladů exekučního řízení dle příkazu k úhradě
nákladů exekuce JUDr. Petra Kociána, č. j. 137 Ex 14469/14-16 ve výši 2 541 Kč.
- u dílčí pohledávky č. 9 náhrada nákladů exekučního řízení dle příkazu k úhradě
nákladů exekuce JUDr. Petra Kociána, č. j. 137 Ex 6979/15-12 ve výši 1 936 Kč.
Insolvenční správce uvedl, že má za to, že by tyto pohledávky měly být přezkoumány jako nevykonatelné, neboť na příkazech k úhradě nákladů exekuce pod výše uvedenými spisovými značkami, jimiž věřitel existenci jakož i vykonatelnost takových nároků dokládá, není vyznačena vykonatelnost. Z toho důvodu insolvenční správce žádá soud o určení, že tyto pohledávky lze přezkoumat jako nevykonatelné.
Podle § 191 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), při přezkumném jednání se pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z důvodů, pro které byla popřena. V pochybnostech rozhodne o tom, zda se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za vykonatelnou, do skončení přezkumného jednání insolvenční soud; učiní tak usnesením, které se nedoručuje a proti němuž není přípustný opravný prostředek.
Z přihlášky pohledávky, jakož i zprávy insolvenčního správce (dokument P-33-1 a dokument B-7 spisu) má insolvenční soud za zjištěné následující skutečnosti:
Insolvenční soud má za zjištěné, že co se týče dílčí pohledávky č. 1, náhrada nákladů exekučního
řízení byla vyčíslena příkazem k úhradě nákladů exekuce, č. j. 137 Ex 20122/18-13, vydaným
soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno-venkov, se sídlem Veveří
125, 616 45 Brno, na částku ve výši 484 Kč. Tento příkaz k náhradě nákladů exekuce byl vydán
dne 10. 1. 2019, pověření soudního exekutora bylo vydáno Městským soudem v Brně dne 27. 12.
2018 pod č. j. 103 EXE 2103/2018-13, exekučním titulem byl elektronický platební rozkaz ze
dne 13. 7. 2018, č. j. EPR 145979/2018-7.
Insolvenční soud má za zjištěné, že co se týče dílčí pohledávky č. 2, náhrada nákladů exekučního
řízení byla vyčíslena příkazem k úhradě nákladů exekuce, č. j. 137 Ex 15910/17-11, vydaným
soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno-venkov, se sídlem Veveří
125, 616 45 Brno, na částku ve výši 484 Kč. Tento příkaz k náhradě nákladů exekuce byl vydán
dne 18. 8. 2017, pověření soudního exekutora bylo vydáno Městským soudem v Brně, exekučním
titulem byl elektronický platební rozkaz ze dne 14. 6. 2017, č. j. EPR 108564/2017-5, který nabyl
právní moci dne 8. 7. 2017.
Insolvenční soud má za zjištěné, že co se týče dílčí pohledávky č. 4, náhrada nákladů exekučního
řízení byla vyčíslena příkazem k úhradě nákladů exekuce, č. j. 137 Ex 4123/17-13, vydaným
soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno-venkov, se sídlem Veveří
125, 616 45 Brno, na částku ve výši 1 936 Kč. Tento příkaz k náhradě nákladů exekuce byl vydán
dne 10. 4. 2017, pověření soudního exekutora bylo vydáno Městským soudem v Brně, exekučním
titulem byl rozsudek Městského soudu v Brně č. j. 49 C 177/2016-30 ze dne 24. 11. 2016, který
nabyl právní moci dne 9. 12. 2016.
Insolvenční soud má za zjištěné, že co se týče dílčí pohledávky č. 5, náhrada nákladů exekučního
řízení byla vyčíslena příkazem k úhradě nákladů exekuce, č. j. 137 Ex 13809/15-11, vydaným
soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno-venkov, se sídlem Veveří
125, 616 45 Brno, na částku ve výši 1 936 Kč. Tento příkaz k náhradě nákladů exekuce byl vydán
dne 15. 9. 2015, pověření soudního exekutora bylo vydáno Městským soudem v Brně, exekučním
titulem byl Elektronický platební rozkaz ze dne 5. 5. 2015, č. j. EPR 78778/2015 vydaný
Městským soudem v Brně, který nabyl právní moci dne 26. 5. 2015.
Insolvenční soud má za zjištěné, že co se týče dílčí pohledávky č. 6, náhrada nákladů exekučního
řízení byla vyčíslena příkazem k úhradě nákladů exekuce, č. j. 137 Ex 5809/15-12, vydaným
soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno-venkov, se sídlem Veveří
125, 616 45 Brno, na částku ve výši 2 541 Kč. Tento příkaz k náhradě nákladů exekuce byl vydán
dne 25. 5. 2015, pověření soudního exekutora bylo vydáno Městským soudem v Brně, exekučním
titulem byl rozsudek Městského soudu v Brně č. j. 72 C 303/2014-12 ze dne 4. 12. 2014, který
nabyl právní moci dne 16. 3. 2015.
Insolvenční soud má za zjištěné, že co se týče dílčí pohledávky č. 7, náhrada nákladů exekučního
řízení byla vyčíslena příkazem k úhradě nákladů exekuce, č. j. 137 Ex 13575/14-14, vydaným
soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno-venkov, se sídlem Veveří
125, 616 45 Brno, na částku ve výši 2 541 Kč. Tento příkaz k náhradě nákladů exekuce byl vydán
dne 9. 9. 2014, pověření soudního exekutora bylo vydáno Městským soudem v Brně, exekučním
titulem byl Elektronický platební rozkaz ze dne 24. 4. 2014, č. j. EPR 95657/2014 vydaný
Městským soudem v Brně, který nabyl právní moci dne 20. 5. 2014.
Insolvenční soud má za zjištěné, že co se týče dílčí pohledávky č. 8, náhrada nákladů exekučního
řízení byla vyčíslena příkazem k úhradě nákladů exekuce, č. j. 137 Ex 14469/14-16, vydaným
soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno-venkov, se sídlem Veveří
125, 616 45 Brno, na částku ve výši 2 541 Kč. Tento příkaz k náhradě nákladů exekuce byl vydán
dne 9. 9. 2014, pověření soudního exekutora bylo vydáno Městským soudem v Brně, exekučním
titulem byl Elektronický platební rozkaz ze dne 11. 12. 2013, č. j. EPR 279806/2013 vydaný
Městským soudem v Brně, který nabyl právní moci dne 23. 4. 2014.
Insolvenční soud má za zjištěné, že co se týče dílčí pohledávky č. 9, náhrada nákladů exekučního
řízení byla vyčíslena příkazem k úhradě nákladů exekuce, č. j. 137 Ex 6979/15-12, vydaným
soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno-venkov, se sídlem Veveří
125, 616 45 Brno, na částku ve výši 1 936 Kč. Tento příkaz k náhradě nákladů exekuce byl vydán
dne 3. 6. 2015, pověření soudního exekutora bylo vydáno Městským soudem v Brně, exekučním
titulem byl rozsudek Městského soudu v Brně č. j. 119 C 364/2014-18 ze dne 8. 12. 2014, který
nabyl právní moci dne 29. 12. 2014.
Příkazem k úhradě nákladů exekuce soudní exekutor určuje konkrétní výši a jednotlivé složky
nákladů exekuce, příkaz k úhradě nákladů exekuce je spolu s usnesením o nařízení exekuce
exekučním titulem, který se vykonává v exekučním řízení, v němž byl vydán. (srov. Usnesení
5223/2007 ze dne 10. 3. 2008).
Pokud exekutor vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým stanovil výši nákladů, které mu
vznikají v exekuci, a výši své odměny, až po rozhodnutí o úpadku, pak takový příkaz k úhradě
nákladů exekuce nenabývá právní moci ani vykonatelnosti. (srov. Usnesení Nejvyššího soudu
České republiky ze dne 31. 7. 2017, sp. zn. 29 ICdo 56/2015). To však není tímto případem,
neboť příkazy k náhradě nákladů exekuce byly vydány v období od 9. 9. 2014 do 10. 1. 2019, o
úpadku dlužníků bylo rozhodnuto dne 27. 5. 2021, a právní moci předmětné rozhodnutí nabylo
dne 11. 6. 2021, ve výrocích IV. a XVI. dne 29. 6. 2021.
Insolvenční soud se tak neztotožnil s názorem insolvenčního správce ohledně nevykonatelnosti
části dílčích pohledávek 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8, a 9 přihlášky pohledávky č. 33 věřitele č. 21 Dopravní
podnik města Brna, a. s., IČO 25508881, se sídlem Hlinky 151, 656 46 Brno, doručené
insolvenčnímu soudu dne 22. 7. 2021, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení
(za přiměřeného použití ust. § 191 odst. 2 insolvenčního zákona). Dílčí nároky č. 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8,
a 9 přihlášky pohledávky č. 33 věřitele č. 21 Dopravní podnik města Brna, a. s., IČO 25508881, se
sídlem Hlinky 151, 656 46 Brno, doručené insolvenčnímu soudu dne 22. 7. 2021, budou
insolvenčním správcem přezkoumány jako vykonatelné.
Insolvenční soud usoudil, že k posílení právní jistoty o existenci pohledávky jako takové a o
platnosti či neplatnosti rozhodčí doložky má být rozhodováno v incidenčním sporu na návrh
insolvenčního správce, pokud insolvenční správce, jak se soud domnívá, hodlá přihlášenou
pohledávku popřít.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (ust. § 191 insolvenčního zákona).
Brno 12. ledna 2022
JUDr. Vlasta Bruknerová v. r.
soudkyně
1) Insolvenční srážky již od zahájení insolvenčního řízení (JUDr. Ivana Waltrová, Mgr. Diana Vebrová, JUDr. Martin Láníčka, Mgr. Bc. Kamila Hercíková):
č. j. KSBR 40 INS 18546/2020 -B-7
USNESENÍ
Krajský soud v Brně rozhodl asistentkou samosoudkyně Mgr. Bc. Kamilou Hercíkovou v insolvenční věci dlužnice: Eva Gonzalez, narozená dne 5. 6. 1989 bytem Zálešná I 1107, 760 01 Zlín při výkonu dohlédací činnosti nad průběhem insolvenčního řízení takto:
Insolvenční soud ukládá insolvenčnímu správci, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil insolvenčnímu soudu doplněný soupis majetkové podstaty, ve kterém bude vyčíslena postižitelná část z příjmů dlužnice za období od zahájení insolvenčního řízení (ust. § 398 odst. 3 IZ ve spojení s ust. § 205 odst. 1 IZ a ust. § 207 odst. 2 IZ), popř. správce sdělí, že u dlužnice od zahájení řízení nebyl postižitelný příjem (k povinnosti vyčíslit konkrétní částku srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 10. 2020 č. j. KSBR 40 INS 13801/2019, 4 VSOL 438/2020-B-20). Zjištěná částka bude vyčíslena k datu vyhotovení doplněného soupisu majetkové podstaty, a to tak, že po zjištění příjmů dlužnice za uvedené období správce postupem dle ust. § 279 o.s.ř. vypočítá postižitelnou částku pro přednostní pohledávky, ta bude ponížena o uhrazené zálohy správci, výslednou částku po odpočtu sepíše do majetkové podstaty.
Odůvodnění:
Ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ"), insolvenční soud učinil opatření k zajištění účelu insolvenčního řízení.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 91 IZ).
Brno 9. února 2021
Mgr. Bc. Kamila Hercíková v. r.
asistentka samosoudkyně
K tomu příslušné usnesení Vrchního sopudu v Olomouci:
4 VSOL 438/2020-B-20
č. j. KSBR 40 INS 13801/2019 4 VSOL 438/2020-B-20
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Martina Láníčka v insolvenční věci dlužníka: Robert anonymizovano , anonymizovano bytem Vinohrady 484/16, 639 00 Brno o schválení oddlužení
o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2020 č. j. KSBR 40 INS 13801/2019-B-15
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2020 č. j. KSBR 40 INS 13801/2019-B-15 se v odvoláním napadeném výroku IV., pokud jím byla uložena dlužníkovi povinnost vydat insolvenční správkyni ke zpeněžení postižitelnou část příjmů dlužníka od zahájení insolvenčního řízení do schválení oddlužení včetně srážek z příjmů deponovaných soudními exekutory, zaměstnavateli či plátci jiných příjmů, zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že dlužník byl oprávněn podat návrh na povolení oddlužení (výrok I.), schválil zprávu o přezkumu zveřejněnou 24. 2. 2020 (výrok II.), schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (výrok III.), rozhodl, že do majetkové podstaty dlužníka náleží majetek, který dlužník je povinen vydat ke zpeněžení, a to a) postižitelná část příjmů dlužníka od zahájení insolvenčního řízení do schválení oddlužení včetně srážek z příjmů deponovaných soudními exekutory, zaměstnavateli či plátci jiných příjmů a b) majetek, který se případně stane součástí majetkové podstaty podle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona (výrok IV.). Pod body V. až XIV. pak vyslovil výroky, které jsou dle ustanovení § 406 insolvenčního zákona součástí rozhodnutí o schválení oddlužení, rozhodl o záloze na odměnu insolvenční správkyně za přezkoumané přihlášky pohledávek a uložil insolvenční správkyni a věřitelům dlužníka další povinnosti v rámci do lédací činnosti v tomto insolvenčním řízení.
2. V důvodech tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že 5. 9. 2019 rozhodl o úpadku dlužníka a povolil jeho oddlužení. Protože nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že by dlužník nebyl osobou oprávněnou k podání návrhu na povolení oddlužení ve smyslu ustanovení § 389 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen I. Z. ), proto dle ustanovení § 397 odst. 3 I. Z. rozhodl o oprávnění dlužníka podat návrh na povolení oddlužení. Soud prvního stupně dále zdůvodnil, že insolvenční správkyně předložila zprávu pro oddlužení a zprávu o přezkumu s tím, že tyto listiny zveřejnil v insolvenčním rejstříku 24. 2. 2020 vyhláškou na č. d. B-10. Žádné námitky nebyly ve stanovené lhůtě podány. Proto soud prvního stupně podle ustanovení § 410 odst. 3 písm. a) I. Z. zprávu o přezkumu schválil. Protože v průběhu řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly odmítnutí či zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, soud prvního stupně podle ustanovení § 406 odst. 1 I. Z. oddluž ní schválil a protože žádný ze způsobů oddlužení nezískal prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů podle ustanovení § 402 odst. 3 I. Z., rozhodl dle ustanovení § 402 odst. 5 I. Z. o oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Výrok IV. odůvodnil soud prvního stupně tím, že ukládá dlužníkovi povinnost vydat insolvenční správkyni ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty, který může být v průběhu oddlužení zpeněžen a nedopadají na něho výjimky podle § 398 odst. 6 I. Z. K tomu poukázal na ustanovení § 398 odst. 3 I. Z. ve spojení s ustanovením § 205 odst. 1, § 206 a § 207 odst. 2 I. Z.
3. Toto usnesení napadl dlužník odvoláním, a to výslovně pouze ve výroku IV., a to v té části, pokud mu bylo uloženo, aby vydal insolvenční správkyni ke zpeněžení část svých příjmů od zahájení insolvenčního řízení do schválení oddlužení včetně deponovaných srážek. Uvedl, že od zahájení insolvenčního řízení hradí insolvenční správkyni odměnu a hotové výdaje, jak mu bylo soudem uloženo, žádnou jinou částku jí nezasílal, neboť mu to soudem uloženo nebylo. Ani zaměstnavatel mu žádné srážky v této době ze mzdy neprováděl, neboť neobdržel žádné usnesení, dle něhož by tak měl činit. Uvedl, že v uvedeném období také žádné peníze neukládal, a proto nemůže insolvenční správkyni postižitelnou část příjmů vydat, když ji nemá k dispozici a ani není zřejmé, jakou částku by měl vydávat. Zdůraznil, že z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že se k této otázce vyjadřovala i insolvenční správkyně. Navrhl, aby odvolací soud rozhodl, že postižitelnou část příjmů od zahájení insolvenčního řízení do schválení oddlužení není povinen vydat do majetkové podstaty.
4. Vyjádření k odvolání podáno nebylo.
5. Podle ustanovení § 7 I. Z., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
6. Odvolací soud na základě odvolání, které bylo podáno včas a osobou oprávněnou (§ 406 odst. 4 věta druhá I. Z.) a v němž jsou uplatněny odvolací důvody podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, tedy ve výroku IV., pokud jím bylo uloženo dlužníkovi, aby vydal insolvenční správkyni ke zpeněžení postižitelnou část svých příjmů od zahájení insolvenčního řízení do schválení oddlužení včetně deponovaných srážek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 2, odst. 3 a odst. 5 o. s. ř.) aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ I. Z.) a dospěl k následujícím závěrům.
7. Z obsahu insolvenčního spisu ve vztahu k přezkoumávané věci vyplývá, že insolvenční řízení dlužníka bylo zahájeno dnem 23. 7. 2019 a dne 5. 9. 2019 rozhodl soud prvního stupně o zjištění úpadku dlužníka a povolil jeho oddlužení. V tomto usnesení také dlužníkovi uložil, aby za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění platil insolvenční správkyni zálohy na její odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 900 Kč, případně zvýšenou o DPH, pokud je insolvenční správkyně plátkyní této daně (§ 136 odst. 4 věta druhá I. Z.). Ve zprávě pro oddlužení (č. d. B-7) insolvenční správkyně uvedla, že dlužník pobírá plat od společnosti MAWIAN Trade s.r.o., dále má příjem z titulu odměny z dohody o provedení práce u téže společnosti a má i jiný příjem od společnosti FC NORDIC Brno z. s., současně uvedla i výši těchto příjmů. V soupisu majetkové podstaty pak uvedla pouze movitý majetek oceněný částkou 4.666,54 Kč (jde o movité věci uvedené pod bodem II. v detailním soupisu matkové podstaty). K otázce, zda je dlužník povinen vydat nějaký majetek ke zpeněžení dle § 398 odst. 6 I. Z. se insolvenční správkyně ve zprávě pro oddlužení nevyjádřila. Usnesením z 20. ledna 2020 vyzval soud prvního stupně insolvenční správkyni, aby předložila insolvenčnímu soudu opravený soupis majetkové podstaty, v němž uvede postižitelnou část příjmů dlužníka za období od zahájení insolvenčního řízení do schválení oddlužení s poukazem na ustanovení § 398 odst. 3 I. Z. ve spojení s § 205 odst. 1 a § 207 odst. 2 I. Z. Insolvenční správkyně reagovala na tuto výzvu přípisem ze dne 7. 2. 2020, v němž uvedla, že dlužníkovi z jeho mzdy žádné srážky prováděny nejsou, a proto také nejsou zasílány na účet majetkové podstaty. Uvedla, že dlužníkovi nebylo usnesením o zjištění úpadku a povolení oddlužení uloženo zasílat jí postižitelnou část svých příjmů, vyjma povinnosti hradit zálohu na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, a proto také žádné postižitelné příjmy nebylo možné doplnit do soupisu majetkové pods aty. Proto v přiloženém soupise majetkové podstaty v článku V. Ostatní majetek tyto postižitelné příjmy oceňuje hodnotou 0. Vyhláškou zveřejněnou v insolvenčním rejstříku 24. 2. 2020 insolvenční soud zveřejnil zprávu o přezkumu a zprávu pro oddlužení včetně příloh a vyzval účastníky, že mohou ve lhůtě sedmi dnů od zveřejnění podat proti nim námitky. Na výzvu soudu prvního stupně insolvenční správkyně sdělila podáním z 5. 5. 2020, že dlužníkem je řádně hrazena záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Usnesením z 18. května 2020 opakovaně soud prvního stupně uložil insolvenční správkyni, aby předložila opravený soupis majetkové podstaty s uvedením postižitelné části příjmu dlužníka za období od zahájení insolvenčního řízení do schválení oddlužení. Uvedl, že skutečnost, že dlužníkovi nejsou plátcem příjmu prováděny žádné srážky, nemá vliv na povinnost dlužníka vydat do majetkové podstaty postižitelnou část příjmu od zahájení řízení (§ 398 odst. 3 I. Z., § 205 odst. 1 a § 207 odst. 2 I. Z.). Přípisem z 8. 6. 2020 insolvenční správkyně vyjádřila nesouhlas s právním názorem soudu prvního stupně, že by dlužník měl povinnost vydat do majetkové podstaty postižitelnou část příjmu od zahájení řízení do schválení oddlužení. Uvedla, že dlužník takovou část příjmů nemá a není po něm možné požadovat, aby ji vydal. Zdůraznila, že insolvenční řízení dlužníka bylo zahájeno v červenci 2019 a oddlužení nebylo dosud schváleno, proto by se jednalo o postižitelnou část příjmů minimálně za období 12 měsíců. Přitom dlužníci zpravidla nejsou osobami znalými práva, aby sami od sebe část příjmu odkládali na pozdější období. Uvedla, že výzvu soudu prvního stupně konzultovala s odborníky na insolvenční právo a ani dle jejich názoru nelze takovou povinnost dlužníku zpětně uložit. Do přiloženého soupisu majetkové podstaty dlužníka insolvenční správkyně dopsala finanční prostředky ve výši 66,54 Kč s tím, že se jedná o exekuční výtěžek soudního exekutora Mgr. Jana Peroutky. Námitky proti zveřejněným zprávám podle obsahu spisu podány nebyly. N to vydal soud prvního stupně odvoláním napadené usnesení.
8. Podle ustanovení § 205 odst. 1 I. Z., jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení.
9. Podle ustanovení § 109 odst. 4 I. Z., účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.
10. Podle ustanovení § 206 odst. 1, písm. a) I. Z., není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, majetkovou podstatu podle § 205 tvoří zejména a) peněžní prostředky.
11. Podle ustanovení § 207 odst. 2 I. Z., příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
12. Podle ustanovení § 398 odst. 3 I. Z., při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci majetek náležející do majetkové podstaty ke zpeněžení postupem obdobným podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a dále do doby podání zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
13. Podle ustanovení § 398 odst. 6, věty první I. Z. Dlužník není povinen vydat majetek ke zpeněžení podle odstavce 3, vyplývá-li ze zprávy pro oddlužení, že by se zpeněžením tohoto majetku nedosáhlo uspokojení věřitelů.
14. Podle ustanovení § 398a odst. 2 I. Z., insolvenční správce ve zprávě pro oddlužení zhodnotí předpokládané plnění věřitelům při realizovaných způsobech oddlužení, odůvodní ocenění položek soupisu a připojí k ní znalecký posudek, je-li v majetkové podstatě nemovitá věc; navrhuje-li insolvenční správce provést oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, připojí rovněž propočet předpokládaného uspokojení nezajištěných věřitelů a návrh distribučního schématu splátkového kalendáře pro jednotlivé nezajištěné věřitele a vyjádří se také k návrhu dlužníka podle § 398 odst. 4.
15. Podle ustanovení § 398a odst. 3 I. Z., insolvenční soud přezkoumá zprávu o přezkumu a zprávu pro oddlužení a odstraní zpravidla po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v nich obsažené.
16. Podle ustanovení § 398a odst. 4 I. Z., o zprávě o přezkumu a o zprávě pro oddlužení po jejich úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že tyto zprávy zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 7 dnů od zveřejnění zprávy o přezkumu a zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku mohou proti nim podat námitky; námitky nelze uplatnit vůči popěrnému úkonu.
17. Podle ustanovení § 217 odst. 1 věty třetí I. Z., soupis majetkové podstaty provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Tato jeho povinnost nezaniká uplynutím doby.
18. Z citovaných ustanovení insolvenčního zákona ve vztahu k majetkové podstatě vyplývá, že ustanovení § 205 tvoří obecný základ úpravy pojmu majetková podstata a je rozlišováno, zda je insolvenční návrh podán dlužníkem či věřitelem. V případě návrhu podaného dlužníkem náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patří k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, což jest k okamžiku vydání vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení a dále i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení. Z ustanovení § 398 odst. 3 I. Z. vyplývá pro případ oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty,
že je dlužníku uloženo, aby vydal insolvenčnímu správci majetek náležející do majetkové podstaty ke zpeněžení postupem obdobným podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a dále aby do doby podání zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácel nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. 19. Je tedy zřejmé, že zákonná úprava majetkové podstaty v případě insolvenčního návrhu podaného dlužníkem zahrnuje majetek patřící dlužníku k okamžiku účinků zahájení insolvenčního řízení a majetek nabytý dlužníkem v průběhu insolvenčního řízení. Nepochybně pak ze shora citovaného ustanovení § 206 vyplývá, že takovým majetkem jsou i peněžní prostředky dlužníka s tím, že podle ustanovení § 207 odst. 2 I. Z. náleží peněžní příjmy dlužníka do majetkové podstaty pouze v rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
20. Odvolací soud se tedy neztotožňuje s právním názorem insolvenční správkyně vyjádřeným v jejích shora citovaných podáních, která jsou součástí insolvenčního spisu (viz výše bod 7.). Argumentaci insolvenční správkyně o nevědomosti dlužníka ukládat označené části svých příjmů pro účely insolvenčního řízení, lze oponovat odkazem na ustanovení § 111 I. Z., které stanoví povinnost dlužníka zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení zde definovaného nakládání s majetkovou podstatou a majetkem, který do ní může náležet s výjimkami uvedenými v tomto zákonném ustanovení. V případě nesplnění této zákonné povinnosti jsou pak takové úkony sankcionovány neúčinností ve vztahu k věřitelům dlužníka. V přezkoumávané věci vyplývá z obsahu insolvenčního spisu, jak je uveden shora, že soud prvního stupně postupem dle ustanovení § 398a odst. 3 I. Z., přes výzvu insolvenční správkyni, neodstranil chybu, případně nejasnost ve zprávě pro oddlužení, týkající se toho, zda a případně v jaké ši peněžní prostředky dlužníka náleží do soupisu majetkové podstaty. V odvoláním napadené části výroku IV. pak označil majetek, který má dlužník povinnost vydat správkyni ke zpeněžení, pouze obecným odkazem na postižitelnou část příjmu dlužníka v označeném období včetně částek deponovaných, aniž by tyto příjmy blíže vyčíslil. V důvodech napadeného usnesení ve vztahu k tomuto výroku pod bodem 4. pouze bez dalšího uvedl odkaz na zákonná ustanovení a pod bodem 17. bez bližšího zdůvodnění uzavřel, že na takto označený majetek nedopadají výjimky podle § 398 odst. 6 I. Z. Přitom obsah zprávy insolvenční správkyně o oddlužení podklad k takovému závěru nedává.
21. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. (§ 7 I. Z.) a usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
22. V dalším řízení, kdy je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o. s. ř.) uloží soud prvního stupně insolvenční správkyni (§ 217 odst. 1 věta třetí I. Z.), aby shora naznačeným způsobem uvážila, zda je nutno doplnit soupis majetkové podstaty o majetek, který do ní náleží (peněžní prostředky dlužníka od účinků zahájení insolvenčního řízení do vydání usnesení o schválení oddlužení v postižitelné výši dle § 398 odst. 3 I. Z.). Při této úvaze insolvenční správkyně vyčíslí výši těchto peněžních prostředků, zohlední výši placené zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce (§ 136 odst. 4 věta druhá I. Z.) a zhodnotí, zda jde o majetek náležející do majetkové podstaty (který je do ní nutno sepsat) a který je dlužník povinen vydat ke zpeněžení dle § 398 odst. 3, věty první I. Z., anebo zda na tento majetek dlužníka (při zohlednění hodnoty ostatních součástí majetkové podstaty)
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem.
Olomouc 13. října 2020
JUDr. Ivana Waltrová v. r. předsedkyně senátu
Pokyn zajištěného věřitele :
Insolvenční správce je povinen se řídit pokyny zajištěního věřitele. Pokud s ním však tento nesouhlasí, může požádat soud o jeho přezkoumání :
KSUL 77 INS 23687/2014-B-11
U s n e s e n í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Vratislavem Morvayem
ve insolvenční věci dlužníka: manželů Tomáše Hladíka, nar. 31.10.1972, a Petry
Hladíkové, nar. 21.7.1978, IČ: 74228641, oba trvale bytem U Lanovky 883/3, 400 01 Ústí
nad Labem, insolvenční správce Ing. Peter Režnický, IČ: 61455121, se sídlem Bohumínská
788/61, 710 00 Ostrava, o výkonu dohlédací činnosti soudu,
t a k t o :
I. Insolvenční správce Ing. Peter Režnický, IČ: 61455121, se sídlem Bohumínská 788/61,
710 00 Ostrava, není povinen postupovat dle pokynu zajištěného věřitele Česká
spořitelna, a.s. zpeněžit nemovitosti dlužníka ze soupisu majetkové podstaty provedením
elektronické dražby dle ust. §1746 odst. 2 a § 1771 občanského zákoníku s postupným
snižováním ceny a následnou licitací prostřednictvím společnosti EURODRAŽBY.CZ a.s.
II. Insolvenční správce Ing. Peter Režnický, IČ: 61455121, se sídlem Bohumínská 788/61,
710 00 Ostrava, zpeněží nemovitosti dlužníka ze soupisu majetkové podstaty formou veřejné
dražby podle zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, v platném znění.
O d ů v o d n ě n í :
Usnesením zdejšího soudu č.j. KSUL 77 INS 23687/2014-A-8 ze dne 27.10.2014,
které nabylo právní moci téhož dne, byl zjištěn úpadek dlužníka a povoleno oddlužení.
Insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Peter Režnický. Usnesením tohoto soudu č.j.
KSUL 77 INS 23687/2014-B-5 ze dne 17.12.2014, které nabylo právní moci dne 7.1.2015,
byl schválen způsob oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.
Dne 1.2.2015 doručil insolvenční správce soudu žádost, aby v rámci výkonu dohlédací
činnosti přezkoumal pokyn jediného zajištěného věřitele č. 5 České spořitelny, a.s., jímž tento
zajištěný věřitel požaduje provést zpeněžení nemovitostí dlužníka z majetkové podstaty
formou elektronické dražby dle ust. §1746 odst. 2 a ust. § 1771 občanského zákoníku
s postupným snižováním ceny a následnou licitací, přičemž tuto dražbu by měla uskutečnit
společnost EURODRAŽBY.CZ a.s. K tomu účelu byl insolvenčnímu správci zajištěným
věřitelem také předložen text smlouvy o provedení dražby, smlouvy o uzavření budoucí
smlouvy kupní včetně textu vlastní kupní smlouvy, a dále dokument nazvaný Pravidla a
průběh elektronické dražby (viz. č.l. B-6/3 až B-6/7 ins. spisu). Insolvenční správce vůči
pokynu zajištěného věřitele namítal:
a) že k návrhu smlouvy nebyl připojen návrh kauce, přestože z bodu 17. Pravidel a průběhu
elektronické dražby vyplývá, že náklady dražby hradí vydražitel a to ve výši této kauce,
přičemž k ceně dosažené vydražením se kauce nezapočítává, a tuto cenu musí tak vydražitel
uhradit v plné výši. Dle insolvenčního správce je tím dána možnost manipulace s odměnou
dražebníka. Navíc její úhrada sice nesnižuje výnos z dražby, ale pokud ji zájemce má uhradit
pokračování - 2 - KSUL 77 INS 23687/2014
ve formě kauce, stejně se to projeví ve výši jeho nabídky. Vzhledem k tomu, že výše kauce
závisí jen na rozhodnutí dražebníka, mohou být proto poškozeny zájmy ostatních věřitelů;
b) navrhovaný typ prodeje není zveřejněn ve veřejném rejstříku a
c) hrozí nebezpečí manipulativních dohod se zájemcem a s tím spojený prodej nemovitosti
tzv. „pod cenou", s ohledem na možnost postupně snížit vyvolávací cenu až na 50% ceny
zpeněžovaných nemovitostí stanovené znaleckým odhadem.
Insolvenční správce považuje navrhovaný způsob zpeněžení zajištěným věřitelem za
netransparentní, a proto navrhl provedení zpeněžení veřejnou dražbou dle zák. č. 26/2000 Sb.
Podle ust. § 293 odst. 1 věta prvá InsZ je insolvenční správce, jde-li o zpeněžení věci,
práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, vázán
pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje
tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí.
Podle ust. § 293 odst. 1 věta třetí InsZ může insolvenční správce tyto pokyny
odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá
insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti (§ 11 InsZ). Při
přezkoumání stanoviska insolvenčního správce není nezbytně nutné nařizovat jednání, na
němž by se projednala rozporná stanoviska, předložená, zpracovaná a odůvodněná
insolvenčním správcem a zajištěným věřitelem vydávajícím pokyn ke zpeněžení. Z tohoto
důvodu proto insolvenční soud přistoupil v rámci výkonu dohlédací činnosti k vydání
rozhodnutí, aniž by takovéto jednání nařídil.
Přezkum pokynů zajištěného věřitele je insolvenčním soudem prováděn s ohledem na
ust. § 293 odst. 1 věta třetí InsZ v tom směru, zda lze předmět zajištění zpeněžit výhodněji,
než vyplývá z pokynu zajištěného věřitele. Z tohoto pohledu insolvenční soud uzavřel, že
minimálně část vznesených námitek insolvenčního správce je oprávněných.
Je pravdou, že zajištěným věřitelem navrhovaný typ prodeje není zveřejněn ve
veřejném rejstříku (viz. bod 6. textu smlouvy o provedení dražby na č.l. B-6/4 ins. spisu),
avšak jako závažnější insolvenční soud spatřuje skutečnost, že dražby se může zúčastnit jen
osoba, která se zaregistruje na webovém portálu dražebníka a uzavře s ním smlouvu o
uživatelském účtu, jak vyplývá z bodu 4. Pravidel a průběhu elektronické dražby dražebníka
(na č.l. B-6/7 ins. spisu). Tím může dojít k selekci některých potenciálních zájemců.
K námitce insolvenčního správce týkající se údajné svévole při stanovení kauce a
související možné manipulace s odměnou dražebníka soud dospěl k závěru, že z dokumentů
předložených zajištěným věřitelem společně s pokynem ke zpeněžení vyplývá určitý rozpor
ohledně stanovení výše nákladů dražby, potažmo odměny dražebníka. Podle bodu 5. textu
smlouvy o provedení dražby na č.l. B-6/4 ins. spisu totiž činí odměna dražebníka 3,5% ceny
dosažené při dražbě předmětu dražby plus příslušné DPH, zatímco v bodu 17. Pravidel a
průběhu elektronické dražby dražebníka (na č.l. B-6/7 ins. spisu) se tato odměna rovná výši
kauce, kterážto výše však z obou uvedených dokumentů nevyplývá, ale bude určena
dražebníkem v dražební vyhlášce. Z těchto dokumentů rovněž není zřejmé, jakým způsobem
budou určeny náklady dražebníka tehdy, jestliže se předmět dražby neprodá ani v opakované
pokračování - 3 - KSUL 77 INS 23687/2014
dražbě. Z uvedených důvodů proto nelze posoudit oprávněnost uvedené námitky
insolvenčního správce, ale lze uzavřít, že pokyn zajištěného věřitele v otázce určení výše
nákladů dražebníka není dostatečně určitý.
Za nejpodstatnější námitku však soud považuje správcovu poslední námitku.
Z předběžného ocenění předmětu zpeněžení (1.400.000,- Kč) vyplývá, že by jeho prodejem
mělo dojít nejen k uspokojení všech věřitelů (zajištěných i nezajištěných) v plné výši, včetně
všech tzv. zapodstatových pohledávek, ale dokonce by se část výtěžku mohla vrátit
dlužníkům.
Vyhověním pokynu zajištěného věřitele by dle bodů 4.3. a 4.5. textu smlouvy o
provedení dražby (viz. č.l. B-6/3 ins. spisu) mohl být fakticky předmět zpeněžení prodán
v dražbě jen za 50% hodnoty své odhadní ceny, zatímco při insolvenčním správcem
navrhovaném zpeněžení veřejnou dražbou za 80 % odhadní ceny (bod 3.2. textu smlouvy o
provedení dražby dobrovolné 03/015 – viz. č.l. B-6/8 ins. spisu). V opakované dražbě pak lze
dle pokynu zajištěného věřitele předmět zpeněžení prodat za 35% odhadní ceny, zatímco u
insolvenčním správcem navrhovaného zpeněžení za 50% odhadní ceny (viz. bod 6.3. na č.l.
B-6/9 ins. spisu). Teoreticky by tak podle pokynu zajištěného věřitele nemuselo dojít ani
k plnému uspokojení všech věřitelů, ale pouze věřitele zajištěného.
Insolvenční řízení dle § 5 písm. a) InsZ musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků
nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého,
hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.
Byť pokyn zajištěného věřitele by zřejmě vedl k rychlejšímu zpeněžení předmětných
nemovitostí, nemusí současně při tomto zpeněžení dojít k uspokojení všech věřitelů a
dokonce mohou být poškozeni i dlužníci. Naopak zpeněžení navrhované insolvenčním
správcem se jeví jako výhodnější z hlediska dosaženého výtěžku, což v daném případě soud
považoval za podstatnější, přičemž přihlédl i k hledisku ochrany zájmů nezajištěných věřitelů
a dlužníků. Z tohoto důvodu se proto soud přiklonil k názoru správce, že lze zpeněžit hodnoty
určené k zajištění pohledávky věřitele Česká spořitelna, a.s. výhodněji, což je v zájmu všech
účastníků řízení, a to formou veřejné dražby dle zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách.
Soud shledal za již nadbytečné, s ohledem na výše uvedené důvody, zabývat se
odstraňováním rozporu resp. neurčitosti pokynu zajištěného věřitele ve vztahu ke způsobu
stanovení výše nákladů dražby.
Soud tedy ze shora popsaných důvodů rozhodl dle § 11 a § 293 odst. 1 InsZ, jak je
uvedeno ve výroku.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í odvolání přípustné.
V Ústí nad Labem dne 2. března 2015
Mgr. Vratislav Morvay v.r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení: Lucie Macíková
KSUL 45 INS 23260/2014-B-10
U s n e s e n í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl JUDr. Jaroslavou Mištovou jako
samosoudkyní ve věci dlužníka Stanislava Netíka, nar. 24.01.1953, bytem Krásný
Studenec 100, 405 02 Děčín XXIV – Krásný Studenec, insolvenční správce Ing. Peter
Režnický, IČ 61455121, se sídlem Bohumínská 788/61, 710 00 Ostrava, o výkonu dohlédací
činnosti soudu,
t a k t o :
I. Insolvenční správce Ing. Peter Režnický, IČ 61455121, se sídlem Bohumínská
788/61, 710 00 Ostrava, není povinen postupovat dle pokynu zajištěného věřitele Česká
spořitelna, a.s. a zpeněžit nemovitosti dlužníka ze soupisu majetkové podstaty na č.l. B-4/7-8
prodejem zakončeným licitací s postupným snižováním ceny prostřednictvím společnosti
EURODRAŽBY.CZ a.s..
II. Insolvenční správce Ing. Peter Režnický, IČ 61455121, se sídlem Bohumínská
788/61, 710 00 Ostrava zpeněží nemovitosti dlužníka ze soupisu majetkové podstaty dražbou
dobrovolnou prostřednictvím společnosti Dražbyprost a.s. a podá další průběžnou zprávu do
31.08.2015.
O d ů v o d n ě n í :
Usnesením zdejšího soudu č.j. KSUL 45 INS 23260/2014-A-18 ze dne 13.11.2014,
které nabylo právní moci dne 04.12.2014, byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurz na majetek
dlužníka. Konkurs je řešen jako nepatrný. Insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Peter
Režnický.
Dne 18.03.2015 byla soudu doručena žádost insolvenčního správce o přezkoumání
pokynu zajištěného věřitele č. 1 České spořitelny, a.s., jako prvního v pořadí s tím, že tento
věřitel dal dne 26.02.2015 pokyn ke zpeněžení nemovitostí dražbou dobrovolnou
rpstřednictvím společnosti EURODRAŽBY.CZ a.s.. S pokynem správce nesouhlasí, neboť
cena služby je 5% s DPH, první dražba začíná na 50% odhadu ceny nemovitosti, nebyla
stanovena pravidla pro další opakované dražby, jedná se o společnost z Prahy, která nezná
místní specifika, nebyl připojen souhlas zajištěného věřitele druhého v pořadí. Žádal, aby
soud nařídil jednání o přezkoumání tohoto pokynu, neboť má za to, že další věřitel (druhý
v pořadí) bude realizací takového prodeje nemovitostí dlužníka poškozen. Rovněž tak
nezajištění věřitelé, kteří by v případě výhodnějšího prodeje mohli být z výtěžku též poměrně
uspokojeni.
Dle § 293, odst. 1 IZ, jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové
hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného
věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný
věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný
pokračování - 2 - KSUL 45 INS 23260/2014-B-10
věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit
zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční
správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v
takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.
Podle ust. § 230 odst. 4 IZ, není-li k pokynům zajištěného věřitele podle odstavce 2
připojen písemný souhlas ostatních zajištěných věřitelů, jejichž pohledávka se uspokojuje ze
stejného zajištění, osoba s dispozičními oprávněními neprodleně vyrozumí insolvenční soud.
Insolvenční soud v takovém případě nařídí do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda
pokyny zajištěného věřitele schvaluje. Při jednání lze projednat pouze námitky proti pokynům
zajištěného věřitele, které ostatní zajištění věřitelé uplatní písemně u insolvenčního soudu
nejpozději do 7 dnů ode dne zveřejnění těchto pokynů v insolvenčním rejstříku; k později
podaným námitkám se nepřihlíží. K jednání předvolá insolvenční soud insolvenčního správce
a dlužníka a zajištěné věřitele, kterým poskytne poučení o námitkách podle věty třetí.
V případě, že insolvenční správce odmítne splnit pokyny udělené zajištěným věřitelem
či zajištěnými věřiteli, přezkoumá je v rámci své dohlédací činnosti (§ 11 a 91 IZ) insolvenční
soud.
Soud předvolal k jednání oba zajištěné věřitele.
Zajištěný věř. č. 4 Komerční banka, a.s. (jako druhý v pořadí) se podáním, doručeným
soudu dne 15.04.2015 omluvil, když sdělil, že vzhledem k hodnotě nemovitosti zřejmě
nebude uspokojen a účast tudíž považuje za zbytečnou (č.l. B-8).
Zajištěný věřitel č. 1 Česká spořitelna, a.s., jako první v pořadí, ohledně jím uděleného
pokynu uvedl, že na svém pokynu trvá, neboť neznamená, že při vyvolávací ceně ve výši 50%
není možné dosáhnout 100%. Upřesnil, že se jedná o zpeněžování 2/3 nemovitosti v rámci
insolvenčního řízení, přičemž 1/3 nemovitosti zpeněžuje stejný navrhovaný dražebník
v nedobrovolné dražbě v rámci exekučního řízení, takže se jeví výhodnější zpeněžení ve dvou
dražbách na sebe navazujících stejnou dražební společností.
Správce k tomu sdělil, že trvá na svém nesouhlasu, neboť v době, kdy uděloval
zajištěný věřitel první v pořadí svůj pokyn, věděl o podmínkách společnosti Dražbyprost
s.r.o., mohl tedy dát pokyny pro zpeněžení jak 1/3 tak 2/3 nemovitosti společnosti
Dražbyprost s.r.o. a nikoli společnosti Eurodražby. Odkázal na své písemné vyjádření na č.l.
B-6/2, kde upřesnil údaje, uvedené pod písmenem a) tak, že Eurodražby účtují 5% jako
náklad zpeněžení bez DPH, Dražbyprost s.r.o. 5% s DPH, tedy levněji. Dále odkázal na rozdíl
uvedený pod písmenem b), kdy první dražba začíná na 50% odhadu u Eurodražeb a na 100%
odhadu u společnosti Dražbyprost s.r.o.
Zástupkyně ČS a.s. jako zajištěného věřitele prvního v pořadí sdělila, že pokud
nedojde k vydražení v prvním kole, snižuje se nejnižší podání o 15% z vyvolávací ceny. Ve
smlouvě, která je zveřejněna na č.l. B-6/5 toto snížení není uvedeno; v článku III. je uvedeno,
že v opakované dražbě se snižuje nejnižší podání minimálně o 30% oproti podání v dražbě
pokračování - 3 - KSUL 45 INS 23260/2014-B-10
první. K tomu na dotaz soudu sdělila, že tak tomu nemusí být, ale neví, dle jakých podmínek
by se tak nestalo s tím, že se domnívá, že k této vzorové smlouvě jsou ještě nějaké podmínky,
které nemá k dispozici.
S insolvenčním správcem se jednání zúčastnil zástupce společnosti Dražbyprost
Kamil Stupka, který sdělil, že o návrhu Eurodražeb nevěděl, neznal ho, když jej oslovil
správce, postupoval při návrhu s ohledem na konkrétní případ, tzn., že považuje nemovitost za
obtížně prodejnou, proto nastavil první kolo na 100% odhadní ceny, druhé na 80% a třetí na
50%. Je názoru, že pokud se nemovitost neprodá ani za polovinu odhadní ceny, je třeba
vyhotovit revizní znalecký posudek, neboť níže by se jít dle původního odhadu nemělo.
Doplňuje, že v daném případě se nedá sloučit dražba nedobrovolná 1/3 nemovitosti
s dobrovolnou 2/3 nemovitosti do jedné dražby. Finanční efekt – výnosnost z dražeb - by byla
větší, kdyby dražby prováděl jeden dražebník. V tom se shoduje se zajištěným věřitelem.
Ovšem v daném případě je dle jeho názoru v podstatě jedno, jestli 1/3 v nedobrovolné dražbě
bude zpeněžovat jeden dražebník a 2/3 dobrovolnou dražbou jiný dražebník. U takových
dražeb jde vždy o spekulativní prodej a koupi a výnosnost je nižší než u zpeněžení celé
nemovitosti.
Zástupkyně ČS a.s. sdělila, že podmínky pro druhé a třetí kolo dražby nastaveny
nejsou, protože se většinou vydraží nejpozději ve druhém kole, mohou však svůj původní
pokyn doplnit. Znamená to, že druhé kolo je např. na 35% odhadní ceny. Jak zástupce ČS a.s.
tak Dražbyprost s.r.o. se shodli na tom, že většinou kdo vydraží první podíl, v tomto případě
1/3 nemovitosti, dále již nesoutěží a zbylý podíl koupí za vyvolávací cenu. Zástupce ČS a.s.
sdělila, že pokud se v prvním kole nevydraží, do druhého kola vstupuje více zájemců a
paradoxně může dojít k tomu, že nakonec se nemovitost vydraží za vyšší cenu, než v kole
prvním. Pan Stupka s tímto souhlasí, ale s tím, že se jedná o spekulaci. V obou případech (jak
u Eurodražeb, tak u Dražbyprost) se jedná o dražbu elektronickou.
Dlužník se vyjádřil tak, že je pro co nejvýhodnější zpeněžení. Poslední znalecký
posudek, asi rok starý, byl na 800.000,00 Kč, správce v soupisu majetkové podstaty na č.l. B-
4/9 druhostranně uvedl 700.000,00 Kč za celou nemovitost.
ČS a.s. by v případě dražby Eurodražbami v obou dražbách začínala na 50% odhadní
ceny nemovitosti. Eurodražby vyhotovují znalecký posudek, který v této době není hotový.
Výsledná cena bude pro celou nemovitost, ale posudek je vyhotovován pro potřeby
nedobrovolné dražby na 1/3 odhadnuté ceny.
Společnost Dražbyprost s.r.o. objednává znalecký posudek po podpisu smlouvy o
provedení dražby. Ani jeden z přítomných (ČS a.s. a Dražbyprost s.r.o.) dům neviděli,
nedokáží laicky odhadnout, zda cena bude vyšší či nižší, avšak oba souhlasí s tím, že
vzhledem k prodeji po podílech bude tímto cena ovlivněna a bude nižší.
Správce na závěr sdělil, že podstatné je to, že ten, kdo vydraží první podíl, většinou
zrealizuje koupi zbylého podílu za vyvolávací cenu a proto je tato vyvolávací cena důležitá.
pokračování - 4 - KSUL 45 INS 23260/2014-B-10
ČS a.s. na závěr uvedla, že nejvýhodnější bude sladit časově v rámci jednoho
dražebníka obě dražby tak, aby nejprve proběhla dražba dobrovolná 2/3 a poté dražba
nedobrovolná 1/3 která bude zrealizována zřejmě za vyvolávací cenu.
K tomu zástupce Dražbyprost s.r.o. sdělil, že se mu takový postup jeví nevýhodný,
protože tomu, kdo koupí větší podíl, nebude ani vyšší nabídka menšího podílu učiněna.
K dotazu soudu sdělila zástupkyně zajištěného věřitele prvního v pořadí ČS a.s., že
trvá na původním pokynu, s tím, že vidí jako nejdůležitější to, aby došlo k časovému sladění
obou dražeb jedním dražebníkem. Proto neakceptovali nabídku správce, protože již probíhá
příprava dražby nedobrovolné, včetně vyhotovení znaleckého posudku.
KB a.s. se ani k pokynu zaj. věřitele prvního v pořadí ani k námitce správce nijak
věcně nevyjádřila, z jednání se omluvila, rezignovala tak na svá práva.
Soud uzavřel, že vzhledem ke skutečnosti, že se nejedná o oddlužení, ale o nepatrný
konkurz, je třeba kalkulovat s tím, v jaké výši zůstanou dlužníku závazky po provedeném
zpeněžení. ČS a.s. má zjištěnu pohledávku ve výši 1.468,196,01 Kč jako zajištěnou první v
pořadí, KB a.s. má zjištěnu pohledávku ve výši 82.305,40 Kč jako zajištěnou a poté
z nezajištěných věřitelů věř. č. 3 Českomoravská stavební spořitelna a.s. 184.839,94 Kč, věř.č.
4 KB a.s. 94.538,92 Kč a věř. č. 5 AB 4 B.V. popřeno 174.893,00 Kč (podána incidenční
žaloba 45 ICm 1104/2015), věř. č. 2 Digi Czech Republic s.r.o. (bude ukončena účast
s pohledávkou 1.560,00 Kč z důvodu nepodání incidenční žaloby). Z toho vyplývá, že na výši
zpeněžení zajištěného majetku závisí, kolik dluhů zbude dlužníku po skončení konkurzního
řízení.
Účastníci dali souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
Soud dospěl k závěru, že pokyn zajištěného věřitele jednak nesměřuje k činnosti
správce, která by byla v zájmu obou zajištěných věřitelů, ale k činnosti, která by vedla pouze
k poměrnému uspokojení zajištěného věřitele prvního v pořadí s preferencí rychlosti
provedeného zpeněžení. ČS a.s. sice dala správci pokyn, avšak nebyl úplný, nebylo řešeno
druhé či třetí kolo dražby. Podmínky v pokynu uvedeny nebyly a nebyly ani v listinách
k pokynu přiložených, dokonce ani u jednání nebyly doplněny tak, aby bylo zřejmé, zda se
skutečně po prvním neúspěšném kole, začínajícím na 50% odhadní ceny nemovitosti půjde se
snížením na 35% odhadní ceny či níže a třetí kolo je nejisté co do výše nejnižšího podání
zcela. Naproti tomu společnost Dražbyprost má podmínky jasně nastavené, transparentní.
Jestliže je podstatné to, kdo vydraží první podíl (mělo by se tak stát v dražbě nedobrovolné u
1/3 nemovistosti), že zrealizuje koupi zbylého podílu za vyvolávací cenu, je výhodné, aby
vyvolávací cena byla co nejvyšší, tedy na 100% ceny odhadní. I zde se soud shoduje se
správcem, že tento postup je pro všechny účastníky insolvenčního řízení výhodnější, než
postup navrhovaný zajištěným věřitelem prvním v pořadí tak, že nejvýhodnější bude sladit
časově v rámci jednoho dražebníka obě dražby, aby nejprve proběhla dražba dobrovolná 2/3
(50% s postupným zvyšováním nabídek) a poté dražba nedobrovolná 1/3 která bude
zrealizována zřejmě za vyvolávací cenu (50%). Názor zástupce Dražbyprost s.r.o., že se mu
pokračování - 5 - KSUL 45 INS 23260/2014-B-10
takový postup jeví nevýhodný, protože tomu, kdo koupí větší podíl, nebude ani vyšší nabídka
menšího podílu učiněna, se jeví jako velmi příhodný.
Soud z výše uvedených důvodů rozhodl, jak je uvedeno ve výroku dle § 11 a § 230
odst. 2 IZ.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í odvolání přípustné.
V Ústí nad Labem dne 19.05.2015 JUDr. Jaroslava Mištová v. r.
soudkyně
Za správnost vyhotovení: Petra Gabrielová